A aby to bylo ještě rychlejší, Mejty na moji žádost předvedl, jak si čistí botu, když šlápne do toho, co vypadne z jeho psa a pak jsme to na okruzích procvičovali.

Kvalitní jiskra je sice půl ohně, ale aby měl člověk oheň celý, musí od ní taky něco chytit. A tady byl vítr proti mně, takže mi to trvalo déle.

Záhada rozhozené přehazky po sjezdu z modré vyřešena - doma jsem zjistil, že jsem ztratil jeden ze dvou šroubků patky přehazky.

Dneska jsme jeli všichni společně, v Lipné se koukli na Slatinný potok, co teče do kopce a trénink ukončili opékáním buřtů.

Při zpáteční cestě domů jsme s Lukášem ještě zajeli na Polnou vylepit pozvánku na Bejbykap, co se jede příští sobotu.

Tak nás zase ubylo, krátce po startu si Honza v prvním sjezdu zlomil klíční kost.

 ...když jsem projížděl křižovatkou na kopci, spatřil jsem, jak se Šimon ke mně lesní zkratkou rychle blíží po břichu. Bolavý byl celý, nejvíc prsteníček a pravá noha vedle achilovky, ale po chvíli se otřepal, nasedl na kolo a konečně jsme dorazili ke klubovně.

Pokračovali jsme dlouhým lesním krpálem k Egermajerovi, okolo toho stromu s nechutně velikými kořeny a já byl zvědav na Lukáše, protože je jeden z několika málo, který ho dokáže objet. Tentokrát neuspěl ani on. Úspěch tak zaznamenal až na samém vrcholu, kde se vyválel v prachu lesáky sice čerstvě nakypřené, ale jinak rovné cestě.